Projekt „Pozitivní stáří ” vznikl 28.10.2020 a navazuje na koncept rozsáhlé kampaně „Narozeni 1918” (více na www.narozeni1918.cz). V naší aktivitě si klademe za cíl podpořit a potěšit naše starší spoluobčany v době pandemie Covid-19. Náš projekt je určen zejména nejvíce ohrožené skupině obyvatelstva, našim seniorkám a seniorům. Vzhledem k tomu, co o Covidu víme, jsou senioři ohroženi biologicky přímo možnými komplikacemi onemocněním Covid-19, v krajním případě i předčasným úmrtím. Náš tým by však chtěl svou aktivitou upozornit především na psychosociální zranitelnost seniorů v době pandemie Covid-19.
Mnoho starších lidí mělo a má obavu z onemocnění Covid – 19 a vnímají nutnost izolace od ostatní společnosti jako správný krok, ale zároveň byla a je pro mnohé z nich sociální izolace velmi náročná, frustrující a neblaze se podepisuje na jejich psychickém rozpoložení. Výrazně složitější situace byla samozřejmě v domovech pro seniori a léčebnách dlouhodobé péče, kde bylo oddělení od svých blízkých ještě citelnější. A to nemluvě o lidech, které již příbuzné nemají nebo se tito o ně z rozličných důvodů již nezajímají.
V projektu „Pozitivní stáří ” se snažíme psychiku lidí, kteří byli nebo jsou z bezpečnostních důvodů v době pandemie Covid – 19 velmi izolovaní v domovech a centrech pro seniory, a to i přes veškerou snahu a často až nadlidské úsilí personálu těchto institucí. Chceme seniorům sdělit, že na každém z nich nám záleží, že nejsou jen pouhou kategorií – rizikovou skupinou v tabulkách predikcí vývoje pandemie. Všichni doufáme v zlepšení pandemické situace a navrácení se do dní, které jsme zažívali před ní, svobodného života bez omezení. V projektu Pozitivní stáří zároveň chceme podpořit, ocenit, povzbudit do další práce a zejména poděkovat všem těm, kteří seniorům dlouhodobě pomáhají, či už v době pandemie i mimo ní.
Sestavujeme týmy lékařů, specialistů z různých oborů a umělců, se kterými připravujeme video-rozhovory, které následně umístíme na naší webové stránce a speciálním videokanále. Zároveň připravujeme spolu s herci pražských divadel audio knihu velmi inspirativních příběhů stoletých občanů Čech a Slovenska z projektu „Narozeni 1918” , která si snadněji najde cestu k seniorům i přes pandemická omezení. Naší snahou je, abychom i přes objektivní nebo veřejné, ne vždy příliš optimistické informace, v našich sděleních, vysílali směrem k seniorům pozitivní a optimistické signály. Zároveň plánujeme u některých lékařských specializací, zejména v oblasti dermatologie a psychologie, poskytovat, v mezích možností, i odbornou lékařskou péči na dálku (on – line poradenství) pro seniori v izolovaných pečovatelských domovech ale i mimo ně.
Odkaz naší aktivity Pozitivní stáří zní ” Život je krásný”. Lidský život někdy provází starosti, bolest a překážky, ale přináší i mnoho radosti, lásku, přátelství a soudržnost. Přáli bychom si naše seniori a možná i další lidi našimi aktivitami inspirovat k tomu, aby se snažili, přes všechny smutné i složité momenty a ztráty, které tato pandemie sebou nese, hledat i světýlka naděje, pokusit se odnést si nějaké ponaučení a hlavně věřit, že bude dobře.
Mottem, ideou projektu je citace části textu paní profesorky Heleny Haškovcové z její publikace „Lékařská etika”
“Nemocný musí bezpečně vědět, že kromě lékařské pomoci mu bude poskytnuta též pomoc psychologická a lidská. Nemocného je bezpodmínečně nutno ochránit od tzv. psychické a sociální smrti. Nikdo by neměl zemřít nebo strádat dřív psychicky nebo sociálně než fyzicky. Psychická rezignace, intenzivně prožívaná beznaděj a zoufalství nepochybně usnadňují vstup nemoci a fyzické smrti.”
Z textu vyplývá základní idea projektu, na kterou navazují následně další myšlenky:
„Nikdy by neměli lékaři ani žádná humánní společnost dopustit, aby fyzickému strádání či úmrtí předcházelo strádání psychické nebo sociální.”
V dnešních dnech všichni čelíme nové realitě spojené s všude přítomným dosahem pandemie Covid-19. Setkáváme se s nejistotou, strachem, obavami z budoucnosti. V důsledku pandemie je nejvíce ohrožena na zdraví i životě naše starší populace.
Opět si dovolujeme citovat paní profesorku Haškovcovou:
“Lidský život je vymezen zrozením a smrtí. Před i po je sféra, již nelze zkušeností zakusit a jako takovou ji popsat a pochopit. Život je šance, která je člověku dána, a je pouze na člověku jestli ji využije a jak ji využije. V tomto smyslu tvoří život sféru možností a svobody, přestože člověk nezvolil podmínky za kterých se jeho konkrétní život bude realizovat. Nemocný musí bezpečně vědět, že kromě lékařské pomoci mu bude poskytnuta též pomoc psychologická a lidská. Nemocného je bezpodmínečně nutno ochránit od tzv. psychické a sociální smrti. Nikdo by neměl zemřít dřív psychicky nebo sociálně než fyzicky. Psychická rezignace, intenzivně prožívaná beznaděj a zoufalství nepochybně usnadňují vstup nemoci a fyzické smrti. Psychologická intervence může ochránit těžce nemocného, “ke smrti pracujícího” člověka od tzv. Sociální smrti. Sociálním umíráním lze označit stavy, kdy člověk sice žije a může být i zdravotně v pořádku, ale je vyvázán z důležitých sociálních, interpersonálních vztahů, kdy je odtržen od všeho lidského.”
Umění léčí
Na projektu spolupracujeme s umělci, které nejen my vnímáme jako další skupinu obyvatelstva “v nemilosti” s ohledem na současnou situaci.
Aktivita Pozitivní stáří navazuje ve svém programu na počin produkční společnosti RetroFilm – projekt „Narozeni 1918”, více na www.narozeni1918.cz
Záměrem zmíněného projektu bylo nalézt české a slovenské spoluobčany, kteří své životní jubileum stého výročí oslavili ve stejném roce jako naše republika (nyní již republiky). Osudy těchto pamětníků a jejich rodin jsou zaznamenány v dokumentárních portrétech viděných očima režisérů Karla Smyczka, Evy Tomanové, Radima Filipce, Pavla Klegy, Pavla Dragouna a Pavla Chalupy. Literární podoba inspirativních příběhů našich stoletých občanů zpracovaná publicistkou Hanou Benešovou je doplněna o archivní fotografie stoletých občanů, jejich rodin a uměleckou portrétní fotografií Martiny Storek. Kniha byla vydána v roce 2018 v dvousvazkové publikaci „Narozeni 1918“.
Nyní v nejisté a chaotické době celosvětové pandemie Covid – 19 bychom si přáli na krásný a pozitivní odkaz tohoto projektu navázat. Víme a jsme rádi, že aktivit na podporu seniorů je a bylo mnoho. Nadacím a aktivitám, které je dlouhodobě podporují patří náš veliký obdiv a dík. Rádi bychom taky přispěli k celospolečenské soudržnosti v Čechách a na Slovensku, která byla jedním z mála a nejspíš tím nejhezčím překvapením složitých uplynulých dní a měsíců. Náš tým má pocit, že by odkaz stoletých spoluobčanů Československa, kteří za svůj život zažili spoustu radostí i strastí, jejich osudy se prolínali s válkou, obdobím protektorátu i epidemiemi nemocí, mohl u dnešních seniorů zarezonovat, a nejenom u nich.
Rádi bychom seniorům nejenom v izolovanějších domovech pro seniori přiblížili umělecké, historické a hlavně velmi humánní poselství z projektu stoletých, kteří i přes všechny strasti a útrapy, které jim život přinesl, na sklonku svých dní sdělují, že život je krásný a je štěstím a požehnáním tady být v tak pokročilém věku. Tento odkaz přinášíme formou knížek, filmů, fotografií a nyní již připravené audioknihy Narozeni 1918 – Projekt století. V knížkách najdeme 78 portrétů stoletých čechů a slováků, do audioknihy jsme z nich vybrali 36. Můžeme s jistou nadsázkou říct, že se jedná o jakousi esenci “parfém” stoletého lidského života, kdy je v knížkách zachyceno 7800 let a v audioknize 3600 let lidského života v Československu.
Někteří účastníci projektu Narození 1918 žijí dodnes a je jim již úctyhodných 103 let. Projekt tedy zároveň prozkoumává fenomén dlouhověkosti v našich zeměpisných i historických podmínkách. V převážné většině případů, až na dvě výjimky, měli století štěstí na krásné rodinné zázemí, kdy o ně blízcí velmi pečovali.
A jejich recept na dlouhý a spokojený život?
Žít aktivně, obklopen milovanými a snažit se na věci kolem sebe dívat z té lepší stránky…
Podpora projektu aneb když umění léčí a léčení je uměním…
„O půvabu a důstojnosti“ („Über Anmut und Würde“) 1793
„Jako je půvab výrazem krásné duše, je důstojnost výrazem vznešeného smýšlení.“
Friedrich Schiller, německý básník a dramatik.
Na podporu naší iniciativy „Pozitivní stáří” jsme se mimo jiné rozhodli oslovit přední české a slovenské kliniky estetické a preventivní medicíny. V tuto chvíli již šest pražských klinik projekt podpořilo, za co jim patří nás velký dík, a jednáme s dalšími klinikami v Čechách i na Slovensku. Věříme, že budou jejich příkladu následovat další podobné kliniky a instituty, kterých jsou v České republice i na Slovensku desítky.
V rámci budoucnosti rozvoje projektu „Pozitivní stáří” bychom si přáli navázat dlouhodobější spolupráci i mimo pandemii Covid – 19, která dáli Bůh, jednou skončí. Vizí projektu je, že by některé kliniky preventivní a estetické medicíny výhledově mohly mít patronát nad konkrétním domovem seniorů nebo hospicem například ve svém regionu a podporovat ho pravidelně alespoň jednou ročně ve dnech, kdy si připomínáme vznik Československa. Náplní práce klinik estetické a preventivní medicíny je ostatně nejenom “tvoření krásy”, ale zejména snaha o dosažení dlouhověkosti v dobré fyzické a psychické kondici. Lékaři a zdravotníci těchto klinik se ve své práci zabývají mimo jiné ošetřeními, která vedou k úpravě a harmonizaci změn na kůži způsobených věkem, účinkem hormonů, slunečního záření, anebo jsou projevem onkologického onemocnění či úrazu.
Kůže je životně důležitý orgán, největší v lidském těle. Strukturální a funkční poškození kůže, ke kterému dochází věkem, má různorodé klinické projevy, které mohou mít zásadní dopad nejen na fyzický, estetický vzhled člověka, ale také na emocionální rozpoložení, psychickou pohodu a kvalitu života.
Mnoho ošetření v estetické medicíně má preventivní účinky nejenom na pleť, umožňují léčit kožní onemocnění případně znemožňují či oddalují vznik kožních nádorů. Pokud by bylo stárnutí kůže vnímáno jako chorobný proces (jako tomu je například u osteoporózy), znamenalo by to, že estetické zákroky a úpravy spadají mezi léčebné metody.
V našem projektu se zároveň zamýšlíme nad dialogem mezi etikou a estetikou, nad vztahem člověka k dobru a ke kráse.
Etika není v medicíně volitelná. Je nezbytnou a nedílnou součástí všech oblastí a aspektů zdravotní péče. Povinnosti svěřené zdravotnickému pracovníkovi vyžadují, aby jednal odpovědně a nesl tak odpovědnost za veškeré činy a opomenutí. Odborníci by měli dodržovat čtyři základní principy etiky ve zdravotnictví:
- Respektovat autonomní rozhodnutí, svých pacientů pokud jsou správně informováni
- Volit vždy přínos pro pacienta při zvažování rovnováhy mezi přínosem a náklady či rizika léčby
- Nejdůležitější ze zásad medicínského povolání je obsažena i v Hippokratově přísaze “Primum non nocere” “Především neuškodit”.
- Spravedlivý nárok na dostupnou lékařskou péči pro všechny a rovnost v přístupu ke všem pacientům.
Další citace z knihy “Lékařská etika” paní profesorky Heleny Haškovcové , její slova jsou v mnohém pro nás inspirací.
“Zdravotnickým pracovníkům se dostává cti – mají privilegium pečovat o
ostatní. Etické chování je určováno několika faktory. To, co jedna osoba považuje za správné etické rozhodnutí, může jiné osobě připadat neetické. Etický a morální přístup zdravotnických pracovníků by však neměl mít tak širokou variantu. Zdravotničtí pracovníci jsou vázáni přísahami, prohlášeními a kodexy, které slouží jako zdroj morální autority. Kodexy profesionálního chování jsou nezbytnou součástí každé profese za účelem udržení standardů. Zdravotničtí pracovníci podléhají ochraně veřejnosti.”
A proč se v projektu propojujeme s umělci z pražských divadel, i když situace pandemie Covid – 19 byla pro ně z existenciálního hlediska velmi tíživá a ocitli se v poměrně zoufalé situaci podobně jako senioři či jiné profese, které musely zcela přerušit nebo zastavit svou činnost?
Aspekt lékařské etiky je nyní uznáván jako aplikovaná věda a nachází si ve zdravotnictví své oprávněné místo. Od počátku dějin filosofického myšlení, které nazýváme dějinami estetiky, se různí myslitelé zabývali vztahem estetiky a etiky.
Má umění vliv na výchovu? Měl by se člověk vychovávat prostřednictvím uměleckého díla? V případě etiky či morálky se můžeme ptát jinak. Dělá krásné umění člověka lepším?
V průběhu dějin estetiky byla probírána i otázka, jak přispívá umění, potažmo sám umělec, k harmonii společnosti. Za století se potvrzuje, že kultura vede k zušlechtění člověka, k jeho harmonickému rozvíjení, má vliv na jeho mravnost a podporu ctností. Tak, jak o tom mluvili již staří Řekové. Pravda, dobro a krása – tyto tři hodnoty byly odjakživa považovány za významné hodnoty pro lidský život. Hodnoty, které pomáhají ke sebezdokonalování. Dobré je chápáno v morálním aspektu, ne z hlediska užitečnosti apod. Jaký je tedy vztah mezi těmito hodnotami, jaký je vztah estetického a morálního? Krásný člověk nemusí být vždy morální. Ale když je člověk morální, vede ho dobrý úmysl a jedná podle toho, hovoříme o jeho vnitřní kráse, která se nutně projevuje i navenek.
Ve starověku, v období antiky, byla estetika, stejně jako etika, součástí filosofie. Největší inspirací a základním stavebním kamenem propojení sféry estetiky a etiky byl a je bezpochyby antický filosof Platón. Ten se již ve své Ústavě zabývá vztahem umění a morálky či etiky. Spjatost idejí dobra a krásy se ale v myšlení objevuje již mnohem dříve. A sice v řeckém ideálu zdatnosti fyzické a zdatnosti morální – kalokagathie. Takový směr byl totiž neoddělitelně spjat s výchovou člověka. Šlo ale zároveň o otázku míry a vkusu, o vznešenost. Každý extrém je totiž škodlivý a nevkusný, a každý člověk by měl být všestranně vzdělaný, oddaný krásnu a ctnosti. V dějinách estetiky byla období, kdy se kladl důraz na to, aby umělecké dílo dokázalo spojit aspekt morální i estetický.
Jedním z autorů, který se těmito vztahy a mnoha jinými otázkami etiky a estetiky zabýval, byl Friedrich Schiller. Básník a dramatik, který se významně zapsal i do dějin estetiky a filosofie. Jeho dílo bezprostředně navazuje na německou klasickou idealistickou estetiku. Friedrich Schiller načerpal mnoho z antické filosofie, umění i estetiky. Podle jeho výkladu má umění duchovně povznášet. Umění dotváří skutečnost, vede ho cestou mravnosti a konání dobra, humanity a zušlechťování ducha. Hlavním tématem mnoha jeho prací byla myšlenka svobody. Projevem svobody je pro Friedricha Schillera především krása. Pouze hluboký prožitek krásy může opět vrátit člověku jeho důstojnost. Jeho nejvýznamnější a nejznámější prací v oblasti estetiky a etiky jsou „Listy o estetické výchově člověka“. Člověk musí podle Schillera usilovat o změnu sebe sama i okolního světa.
Velmi si vážíme neuvěřitelnou ochotu a zápal hereček, herců i dalších umělců či pracovníků pražských divadel, kteří s námi začali spolupracovat na tomto projektu zcela bez zaváhání a bez ohledu na odměnu. Nesmírně si vážíme i obrovskou podporu lékařů, majitelů klinik i lékařských společností, které nám poskytly finanční dar a i jinak projekt podpořili.
Znamená to pro náš tým neuvěřitelnou motivaci pokračovat v projektu „Pozitivní stáří” a taky utvrzení, že snad konáme správně.
Patří vám všem obrovské DĚKUJEME….
Doufáme, že Vás, co jste to přes délku textu nevzdali a dočetli naši ideu až sem, náš projekt „Pozitivní stáří”zaujal.
Těšíme se na setkání s Vámi na společenských akcích, které připravujeme.
Pevně věříme, že budeme společně na projektu aktivně spolupracovat i mimo období pandemie Covid – 19 a podpoříme co nejvíce těch, kteří to potřebují.
V úctě
za přípravný výbor zapsaného spolku „Pozitivní stáří”:
MUDr. Lucia Anroni Mansfeldová, spoluautorka
Mgr. Pavel Chalupa, spoluautor
Jan Kynčl producent